Vlastivědné muzeum

...

Předběžné výsledky ze záchranného archeologického výzkumu v budově Vlastivědného muzea v Olomouci. Záchranný archeologický výzkum, který byl realizován v průběhu měsíců srpna až listopadu roku 2011 v areálu Vlastivědného muzea v Olomouci, byl zapříčiněn přestavbou interiéru ve východní části hlavní budovy. Tato část muzea bude adaptována jako vstup pro návštěvníky muzea včetně nových prostorů šatny, pokladny. Součástí nového vstupního prostoru bude expozice částí objevených artefaktů a kosterních ostatků, které byli odkryty během záchranného výzkumu. K průzkumu byla vytýčena relativně malá plocha o maximálních rozměrech 4,70 m x 5,30 m. Povrch v této části muzea byl tvořen dřevěnými parketami, pod kterými byla pozorována vrstva betonu recentního původu. Pod betonem byla odkryta vrstva stavební sutě obsahující kameny, zlomky malty, cihel, skla tato vrstva souvisí s přestavbou areálu kláštera klarisek v 18. století. Ovšem pod touto vrstvou bylo nalezeno a částečně prozkoumáno kulturní souvrství z období středověku. Ve středověkém souvrství byly nalezeny kameny, úlomky uhlíků, mazanice, malty, zvířecích kostí a keramické zlomky. Osamocený nález ve středověkém souvrství je objev eneolitické sekerky, která byla zhotovena z kamenné suroviny tzv. zelené břidlice pocházející z pravěkých lomů nacházejících se na jižní Moravě v okolí obce Želešice (předběžné určení původu této suroviny provedl Mgr. M. Moník Katedra geologie ÚP v Olomouci). Jestli ve středověku lidé nalezenou eneolitickou sekerku používali jako talisman, který se následně ztratil anebo zda náhodně v této době porušili relikty po eneloitickém osídlení (osídlení z období eneolitu v prostoru Náměstí Republiky bylo potvrzeno již staršími výzkumy) nelze dnes již rozhodnout. Ovšem nejdůležitější objev učiněný během tohoto výzkumu bylo odkrytí části kostrového pohřebiště. Dle dosavadního zjištění zde bylo celkem pohřbeno 25 jedinců, jejichž kostry se ve většině případů nedochovaly v úplnosti. Pohřby měly orientaci východ – západ a vzhledem k tomu, že hrobové jámy byly vyhloubené do kulturního souvrství, nebyly výkopy hrobů až na tři výjimky patrné. Většina pohřbů byla nekompletních, porušených jinými výkopy, dalšími hroby a zásahy v průběhu trvání pohřebiště a dále v období, kdy místo hřbitova již nesloužilo svému účelu. Z 25 koster byla kompletně zachována pouze jedna kostra nedospělého jedince (814), ostatní kostry byly zastoupeny jen svými částmi. Pokud byly minimálně dvě kosti kloubně spojeny (v anatomické poloze) byl jedinec označen kontextovým číslem pohřbu a tím byl odlišen od velkého množství izolovaných kostí ve vrstvě nebo výplních hrobových jam. Během preparace kosterních ostatků nebyl u žádného nalezen artefakt, který by bylo možné označit jako milodar či vložený předmět (hřeby z rakve, dochované součástí oděvu knoflíky, aj.), proto je datace těchto prozkoumaných pohřbů poněkud nepřesná. Tyto pohřby jsou datovány pouze na základě nálezů z kulturních vrstev, které vznikly v období středověku a do nichž byly vyhloubeny jejich hrobové jámy. Kulturní souvrství středověkého původu bude datováno přesněji až po laboratorním zpracování nalezených artefaktů, především keramických zlomků a jejich následném vyhodnocení. Vrána, J. – Pankowská, A. Archeologické centrum Olomouc, p. o.

Obr. 1. Celkový pohled na zkoumanou plochu, na které je patrné kulturní souvrství – kontext 0104 (prachové hlína černé barvy), ve kterém byly převážně odkryty kostrové pohřby. Oknem v pozadí je vidět část Náměstí Republiky.

Obr. 2. Barokní klíč, nalezený při mechanickém začištění povrchu kulturního souvrství – kontext 0104. Stav před konzervací.

Obr. 3. Kamenná eneolitická sekerka zhotovená z tzv. zelené břidlice, nalezená v blízkosti pohřbu – kontext 0822.

Obr. 4. Pohled na dochovanou část kostrového pohřbu – kontext 0800, jehož část je porušena novověkou zdí. Stav po ukončení preparace.

Obr. 5. Pohled na dochované částí kostrových pohřbů – kontexty 0801 (v popředí) a 0802 (dále vzadu). V místě nad části pravé pánve pohřbu – kontext 0802 je patrná kumulace lidských kostí, patrně ze staršího pohřbu, který byl mladším pohřbem (kontext 0802) porušen. Stav po ukončení preparace.

Obr. 6. Pohled na kostru nedospělého jedince (0814). Jediná kompletně zachovalá kostra. Tento jedinec bude vystaven ve vestibulu muzea.

Obr. 7. Většina koster zasahovala přímo do profilu a bylo nutné tam jejich zbývající části zanechat (0822)