Textová verze | RSS | česky | DE | EN       

2009

...

Chrášťany 

Od října 2008 do června 2009 probíhal záchranný archeologický výzkumu na staveništi rychlostní komunikace R 55 na lokalitě Chrášťany 1 v trati „Záhumení“, v kilometráži 8,450 – 8,600 stavěné komunikace.

Lokalita se nachází na mírném návrší západně od obce Chrášťany. Západní a východní hranici výzkumu vymezoval prostor stavby, severní říčka Mojena a jižní silnice Záhlinice – Chrášťany. Prostor výzkumu protínal západní okraj sprašové terasy, jeho střední část se nacházela na platu terasy (203,0 m n.m.) a následně se svažoval k údolíčku říčky Mojeny (194,0 m n.m.), který bylo také východní hranicí lokality. Archeologické objekty se koncentrovaly hlavně v jižní a střední části lokality.

Archeologickým výzkumem byla prozkoumána plocha dálničního tělesa a zčásti také plocha skládky materiálů pro stavbu dálnice přiléhající k prostoru dálnice. Celková plocha prozkoumané lokality měřila cca 2,5 ha.

Na ploše bylo odkryto a prozkoumáno celkem 406 archeologických objektů různého stáří a dva hroby. Jednalo se především o zásobnicové jámy dosti velkých rozměrů, z nichž pochází značný soubor archeologických artefaktů – keramika (v několikaky případech celé nádoby), mazanice, kamenné broušené a štípané nástroje, zrnotěrky a samozřejmě zvířecí kosti.

V 16 sídlištních jamách bylo nalezeno 21 lidských koster. Pohřby byli jednočetné (11 jam) a dvou četné (5 jam). Dále se na lokalitě nalezly dva hroby (KŠK), ale pouze v jednom se dochovaly nepatrné zlomky lidských kostí.

V jihovýchodní části lokality poblíž hranice trvalého záboru se prozkoumaly 2 hroby kultury se šňůrovou keramikou. Objekt č. 397 je datován do kultury s kanelovanou keramikou. Většinu objektů lze datovat do starší doby bronzové, a to do kultury únětické, ale především do kultury věteřovské. Ostatní objekty s keramikou z doby bronzové jsou rámcově zařazeny do starší a střední doby bronzové, protože nelze tuto keramiku přesněji chronologicky zařadit. Dále se zde nacházel objekt kultury lužických popelnicových polí, objekt z doby hradištní a objekt z doby laténské. V jižní části u hranice záboru se nacházelo 5 novověkých zásobních jam a další se nacházela uprostřed plochy. Antropologický, paleobotanický a osteologický materiál z výzkumu byl poslán na odborné analýzy.

Loštice - nám. Míru 

Záchranný archeologický výzkum na náměstí Míru v Lošicích probíhal v měsíci březnu 2009. Byly při něm nalezeny nečetné objekty ze středověku a novověku. Na podrobnější přehled a zpracování si ale musíme ještě nějakou dobu počkat. Zatím nabízíme k náhledu jen několik fotografií zachycujících poměry na lokalitě a práci brigádníků. Vedoucím výzkumu byl Mgr. Jakub Vrána.

Hulín 1 – U Isidorka

 

V měsících dubnu a květnu 2009 proběhla další etapa záchranného archeologického výzkumu na lokalitě Hulín 1 – U Isidorka. Práce souvisely s rušením produktovodu poblíž drobné vodoteče v jihozápadní části lokality a se skrývkami pro přeložku silnice v severní části lokality. Celkově se podařilo prozkoumat 79 objektů a 1 kostrový hrob. V prvně jmenovaném úseku tvořily velkou část objektů kůlové jamky. Podařilo se zrekonstruovat půdorys domu vymezený kůlovými jamkami. Byl orientován ve směru SSZ-JJV na jihu zabíhal mimo zkoumanou plochu.Co se týče konstrukce, v rozích byly kůlové jamky rozměrnější a také středový kůl uvnitř stavby a s ním souběžný uprostřed čelní stěny byly masivnější a hlubší.

Zachycená délka západní strany je 4,5 m a celková šířka 6,5 m. Kůlové jamky obsahovaly malé množství keramického materiálu, který je předběžně zařadit do doby bronzové. Mimo tuto strukturu se zde vyskytovaly především zásobní jámy věteřovské skupiny s charakteristickou keramikou. V jámě, která navazovala na pozůstatky sloupové konstrukce, byla zjištěna mocná vrstva říčních mušlí, což je pro tuto lokalitu příznačné..

Podobně tvořily většinu objektů v severním úseku věteřovské zásobní jámy. Zde byl zjištěn i kostrový hrob ze starší doby bronzové, který tak snad tvořil samostatnou skupinu k již dříve zmíněnému únětickému pohřebišti ( cca 150 m JV). Hrob o rozměrech 2,12 x 1,66m a hloubce 1,28m byl objeven pouze na základě tmavého zásypu po druhotném otevření hrobu. Hrobová jáma byla orientována SV-JZ a druhotný zásah směřoval do jeho severní části. Při dně byly pozorovány zbytky výdřevy dna a stěn. Kosterní pozůstatky dvou jedinců ( dospělý a mladý jedinec bez bližšího určení) byly dislokovány a soustředěny do dvou skupin při opačných koncích hrobu. Mezi milodary převládala keramika (2 mísy, džbán/hrnec? a střep větší nádoby). Při jižní stěně ležela bronzová sekera. Nepříliš běžným nálezem je zlatá ozdoba – záušnice- nalezená na dně „vykrádací“ šachty v SV části hrobu, kde byly dislokovány kosti mladého jedince. Především přítomnost zlaté ozdoby napovídá, že se jednalo o hrob význačných osobností tehdejší komunity. K tomu rovněž přispívá doložené vydřevení dna a dřevěné obložení stěny hrobu, které se ve starobronzových hrobech na Moravě objevuje ojediněle.

 

 

Hulín-Pravčice 1, římský tábor

 

 

V podzimních měsících roku 2008 a na začátku roku 2009 proběhlo dokončení prací na výzkumu lokality Hulín – Pravčice 1. Práce se soustředily v jižní části lokality, kde byl skryt dlouhý pás (cca 400 x 30m) ornice v souvislosti s budováním přemostění silnice R55. Celkově bylo v tomto období prozkoumáno více než 300 objetků.

Části této plochy (cca 1000m²) se zachovalými kulturními vrstvami byla zkoumána snižováním vrstev ve čtvercové síti. Nejstarší komponentou bylo osídlení kultury s lineární keramikou v jihovýchodní části výzkumu reprezentované menším počtem mělkých jam. Výrazněji se rýsovala kultura s moravskou malovanou keramikou. Z průběhu eneolitu zde byly doloženy ojedinělé pozůstatky různých kultur a také dva pohřby v jámách. První ležel v částečně zasypané jámě na břichu a měl jako milodary přiloženy šálek, přeslen, kostěný hrot a hrudku rezavého barviva. Druhý pohřeb byl vybaven pouze. Nádoby lze předběžně datovat do průběhu eneolitu.

Mimo ojedinělé střepy kultury zvoncovitých pohárů a nitranské kultury z vrstev bylo jako v minulých letech zastoupeno období konce starší doby bronzové kulturně vymezené věteřovskou skupinou. Mimo běžné náplně sídlišť stojí za zmínku další pohřeb v jámě, tentokrát malého dítěte ve skrčené poloze. Z počátků lužických popelnicových polí pochází žárové pohřebiště s 16 hroby, které však byly poničeny skrývkou. Nekropole se nachází v jihozápadním cípu výzkumu. Převládá uložení kremace do urny- popelnice ale vyskytly se i jámové hroby. Kromě popelnic byly přiloženy keramické nádoby a drobné bronzové ozdoby (součásti náhrdelníků, prsteny, náramky). Pro narušení hrobů nelze pevně stanovit původní počet těchto předmětů v hrobech, ale předpokládáme, že se pohyboval v rámci jednotek. Výjimkou byl bohatý hrob, který se podařilo zachytit neporušený. Ve velké zásobnici obsahoval vlastní pohřeb s 12 nádobami (mísy, šálky, amfory) a množství bronzových spirálek z náhrdelníku, prsteny, 2 náramky, zlomek jehlice a zvířecí kost. Urna byla přikryta mísou a obložena dalšími 6 nádobami.

Četné objekty slezské fáze KLPP tvořily více či méně výrazné skupiny. Patrné jsou možné maznicové a uhlíkové vrstvy ve výplni objektů, které snad dovolují uvažovat o požárech.

Pro poznání laténské osady přibyly další dvě polozemnice. Okolo jedné z nich byly dokumentovány kamenné dlážděné plochy.

Sondážními pracemi na polích západně od výzkumu byl prověřen rozsah opevnění římského tábora, které identifikovaly i třetí, západní stranu. Rozsah tábora je nyní doložen an ploše 29,5 ha. Ve výplni příkopu byly doložena vrstva kostí těsně nade dnem. V různých místech bylo nalezeno několik střepů keramiky tzv. terra siggilata, původem z středogalských a porýnských dílen, a také cvočky římských vojenských bot.

 

 

Náměšť na Hané

 

Záchranný archeologický výzkum v Náměšti na Hané probíhal ve dnech od 28. 8. 2008 do 6. 10. 2009 a byl proveden v souvislosti se stavbou nové silnice, která vedla v trase původní komunikace na katastrálním území Náměště na Hané a obce Loučany. Záchranný výzkum se uskutečnil za plného běhu stavby a byl převážně prováděn formou dohledu. Výzkum byl zaměřen především na fotografickou dokumentaci profilů hloubených výkopů. Pokud na ploše nově budované silnice byly zjištěny sídlištní objekty, tak tento výzkum přerostl do podoby plošného záchranného výzkumu. Tato situace nastala nejprve v Zákostelní ulici v úrovni farního kostela a také na ploše náměstí T. G. Masaryka, kde bylo prozkoumáno celkem 15 zahloubených objektů. Prozkoumané objekty pochází z období neolitu, eneolitu a dále z období vrcholného středověku a novověku. Nejzajímavějším objevem byl nález kostrového pohřbu, dle určení antropoložky Mgr. A. Pankowské se jedná o dospělou ženu. Tento pohřeb se nacházel v severozápadní části objektu č. 7. Dle terénní situace se jeví, že mrtvá byla vhozena do již z části zaplněného objektu. Ve výplni objektu nebyl pozorován výkop hrobové jámy, podobně nebyl zjištěn výkop hrobové jámy ani ve výplni blízkého objektu č. 6. V blízkosti kostry nebyl zjištěn žádný artefakt či jeho zlomek, který by bylo možno interpretovat jako milodar. V okolí kostry, ve výplni objektu č. 7, byly zjištěny malé keramické zlomky z období kultury s lineární keramikou a kultury nálevkovitých pohárů. Zemřelá měla patrně okolo krku v době pohřbu perleťové korálky, které byly nalezeny pod dolní čelistí (na levé straně). Kostrový pohřeb lze datovat rámcově do období eneolitu až starší doby bronzové.

 

Pravčice 2 - „Losky“.

KLPP. Sídliště. Záchranný výzkum. Podnětem pro archeologický výzkum lokality byla plánovaná výstavba rychlostní silnice R 49 Hulín – Holešov. Výkopové práce byly zahájeny v dubnu 2009 a pokračovaly až do poloviny listopadu 2009, přičemž výzkum bude pokračovat i v roce 2010.Lokalita se nachází v rovinatém terénu na severovýchod od obce Pravčice, který je součástí Holešovské plošiny, krajiny uzavřené údolím řeky Moravy na západě a Hostýnsko – Vsetínskou pahorkatinou na východě.  

Plocha výzkumu má průběh severovýchod – jihozápad. Jejím východním okrajem byl zlom plošiny, od kterého plocha výzkumu klesala jihozápadním směrem k pravému břehu potoka Roštěnka, který byl zároveň západní hranicí výzkumu. Z hlediska metodiky byl výzkum rozdělen na dvě části. Část východní, na mírném svahu, kde byly odkryty typické archeologické objekty: sídlištní jámy, kůlové jamky a hliníky zahloubené do podloží, a západní – spodní část, která ležela v původní inundaci potoka. Tato část byla rozměřena do čtverců a následně prozkoumaná v šachovnicovém systému.Na prozkoumané ploše bylo odkryto 89 objektů a vytýčeno 70 čtverců o výměře 5×5 metrů, ze kterých byla většina prozkoumána. Sídlištní objekty valnou většinou patřily do období popelnicových polí, a to do jejich slezskoplatěnické fáze. V této časti lokality patřil dále jeden sídlištní objekt kultuře kulovitých amfor a nalezly se zde také pozůstatky pravděpodobně novodobé cesty, která vedla na západní straně původního koryta potoka a vzniklého zde močálu. Ve zkoumaných čtvercích se nepodařilo objevit archeologické objekty, což potvrzuje, že zkoumaná, přes 1 m silná vrstva, vznikla během cyklických výlevů potoka a pravěké osídlení se udržovalo těsně nad její hranou. Přesto byl v prokopaných čtvercích objeven početný soubor artefaktů (keramika, mazanice, zvířecí a lidské kosti, bronzové pukličky či fragment kadlubu na odlévání sekerek). Mezi nálezy opět dominuje kultura popelnicových polí. Byl objeven také menší počet střepů datovaných do období laténu a do doby římské. Je nutné podotknout, že blízkost potoka a s tím spojená vysoká hladina spodní vody nedovolila prozkoumání většiny čtverců až na podloží. Výzkum na lokalitě bude pokračovat v roce 2010. Pavlína Kalábková, Jaroslav Peška, Arkadiusz Tajer

 

 

Pravčice 3 „Podsedky“.

MMK. KLPP. Sídliště. Záchranný výzkum. Lokalita je pokračováním výzkumu Pravčice 2. Nachází se v ploché krajině mezi dvěma potoky, potokem Roštěnka, který vymezuje západní hranicí lokality a Rymickým potokem ohraničujícím lokalitu od východu. Nadmořská výška lokality je 201,00 m. Už během skrývek orniční vrstvy se ukázalo, že se na ploše vyskytuje silná kulturní vrstva bohatá na nálezy, do které byly zapuštěné archeologické objekty. Plocha výzkumu byla proto rozdělena na čtverce o rozměrech 5×5 m a následně systematicky prozkoumána. Kulturní vrstva byla nejmělčí v severozápadní části výzkumu, kde se terén znatelně zvedal, a podloží bylo v hloubce 0,60 m od úrovně ornice. Směrem k západu mocnost kulturní vrstvy sílila až do hloubky 1,20 m od dnešní úrovně terénu a přibližně v polovině skryté plochy, na rozhraní s inundací Rymického potoka, v hloubce 1,40 m, se objevovala už spodní voda. V těchto místech kulturní vrstvu začíná nahrazovat přírodní náplavová vrstva a archeologické nálezy se vytrácejí. Ve zkoumané části se kromě bohatého souboru archeologických nálezů podařilo objevit 219 sídlištních objektů. Mezi objekty dominují nálezy kůlových jamek, které byly často rozpoznatelné jen díky větší hustotě fragmentů mazanice v jejich zásypu. U části kůlových jamek jsme se setkali s tvrdou přepálenou mazanicovou krustou, pozůstatku po vypáleném kůlu. Několikrát se také podařilo zachytit superpozice jamek jak v horizontální, tak i vertikální superpozici. Na lokalitě se podařilo také odkrýt poměrně početný soubor sídlištních objektů, většinou jam střední velikosti o hloubce do 1,40 m od úrovně terénu, což bylo zřejmě dáno hladinou spodní vody. Nejzajímavější je objev studny, neboli upravené jamy, vyhloubené nad, do dnes tekoucím pramenem. Plocha kolem objektu byla vydlážděna říčními valouny středních i malých rozměrů. Mezi kameny byl nalezen menší počet keramiky slezskoplatěnické kultury. Během zkoumání objektu byla pod vrstvou kamenů objevena kulturní vrstva, pod níž se ještě nacházely zahloubené objekty datované do kultury s moravskou malovanou keramikou. V kulturní vrstvě a v objektech v drtivé většině převažují nálezy kultury slezskoplatěnické a v menší míře se objevuje keramika MMK. Výzkum je stále ve fázi terénních výkopových prací, které budou pokračovat v roce 2010. Arkadiusz Tajer



© 2006 Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace
Tento web je spravován systémem LemonTree od společnosti SmartGIS
Prohlášení o přístupnosti