Hulín-Pravčice1
Hulín – Pravčice 1 ( okr. Kroměříž)
Výzkum prováděný s souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace R55 pokračuje i v letošním roce. Od února, kdy začal, jsme se soustředili na dokončení výzkumu v centrální (na hraně terénní terasy) a jižní části plochy ( podél silnice z Hulína do Pravčic). Nově byl odkryt široký pás pod a po straně zmíněné komunikace, kde je zkoumáno nyní. Počet objektů již přesáhl 1000 a k němu je nutné přičíst informace získané z kulturních vrstev, které byly získány metodou snižování čtverců a sondami. Kulturní vrstvy byly zachovány do mocnosti 80 cm. Nejstarším zjištěným osídlením je skupina mělkých jam, jejichž výplni se nalezla keramika kultury s lineární keramikou, doplněná kostmi, mazanicí a několika kusy zrnotěrek větších rozměrů. Nedaleko od této nejstarší skupiny se rozkládala jiná skupina objektů kultury s moravskou malovanou keramikou. Výčet nálezů odpovídá běžným sídlištím. Zajímavostí pravděpodobně spojenou s touto kulturou je nález vrstvy rybích šupin ( cca 5 mm) přilepený na vnitřní straně střepu nádoby větší velikosti. Na většině plochy se ojediněle vyskytovala keramika kultury zvoncovitých pohárů, kultury šňůrové keramiky a nitranské kultury zachovaná ve zlomcích. Kultuře se šňůrovou keramikou náležely i 3 hroby doplňující soudobé pohřebiště na plošině terénní terasy. Většina objektů i objem nálezů se pojí s dobou bronzovou, kdy se objevují dva výrazné celky a to věteřovská skupina a slezská fáze KLPP. Předběžně lze potvrdit i další fáze osídlení doby bronzové ( ÚK, SDMK, lužická fáze KLPP). Rozsah výzkumu umožnil sledovat rozložení zaniklých osad. Objemné jámy věteřovské skupiny zaujímaly okraj výše zmíněné terénní terasy a její svah až k nivě řeky, kdežto pozdně bronzové jámy se soustředily spíše v nižších polohách. Byly zjištěny další pozůstatky jedinců i částí lidských těl v jámách a vrstvách (VěS). Mezi méně obvyklé předměty pozdní doby bronzové náleží kadluby, přívěšek z mořské mušle, model picího rohu, bronzové ozdoby aj. Ze starší doby železné se mnoho dokladů nezachovalo, ale následující mladší doba železná po sobě zanechala osadu laténské kultury spojenou s historickými Kelty. Poznatky z loňské sezóny byly rozšířeny o dva půdorysy typických chat a rozmístění laténské keramiky v kulturní vrstvě, objekty tohoto stáří byly zjištěny ojediněle. Přínosným se stalo odkrytí charakteristické brány pochodového tábora římské armády. Konkrétně se jedná o jižní bránu a od ní na východ směřující linii příkopu, která byla identifikována jak zahloubením příkopu, tak jeho profilů v kulturních vrstvách. Podařilo se tak zjistit jeden z rozměrů tábora, neboť v již na počátku výzkumu byla odkryta brána severní. Jejich vzdálenost činila cca 500 m a pokud se potvrdí předpokládaný půdorys tábora jako čtverce se zaoblenými rohy, pak již nyní můžeme odhadovat rozlohu tohoto tábora na přibližných 25 ha. Stejného stáří je keramika, tzv. terra sigillata, často uváděná jako doklad obchodu v době římské, neboť byla produkována v jižní Francii. Nemnoho keramiky starší doby římské bylo vykopáno z vrstev z okolí příkopu a místa nálezu terry sigillaty.
Vytvořil(a) M.Daňhel v 08:02, 05. 09. 2008