Hulín-Pravčice 1 - řím.tábor
...
V podzimních měsících roku 2008 a na začátku roku 2009 proběhlo dokončení prací na výzkumu lokality Hulín – Pravčice 1. Práce se soustředily v jižní části lokality, kde byl skryt dlouhý pás (cca 400 x 30m) ornice v souvislosti s budováním přemostění silnice R55. Celkově bylo v tomto období prozkoumáno více než 300 objetků.
Části této plochy (cca 1000m²) se zachovalými kulturními vrstvami byla zkoumána snižováním vrstev ve čtvercové síti. Nejstarší komponentou bylo osídlení kultury s lineární keramikou v jihovýchodní části výzkumu reprezentované menším počtem mělkých jam. Výrazněji se rýsovala kultura s moravskou malovanou keramikou. Z průběhu eneolitu zde byly doloženy ojedinělé pozůstatky různých kultur a také dva pohřby v jámách. První ležel v částečně zasypané jámě na břichu a měl jako milodary přiloženy šálek, přeslen, kostěný hrot a hrudku rezavého barviva. Druhý pohřeb byl vybaven pouze. Nádoby lze předběžně datovat do průběhu eneolitu.
Mimo ojedinělé střepy kultury zvoncovitých pohárů a nitranské kultury z vrstev bylo jako v minulých letech zastoupeno období konce starší doby bronzové kulturně vymezené věteřovskou skupinou. Mimo běžné náplně sídlišť stojí za zmínku další pohřeb v jámě, tentokrát malého dítěte ve skrčené poloze. Z počátků lužických popelnicových polí pochází žárové pohřebiště s 16 hroby, které však byly poničeny skrývkou. Nekropole se nachází v jihozápadním cípu výzkumu. Převládá uložení kremace do urny- popelnice ale vyskytly se i jámové hroby. Kromě popelnic byly přiloženy keramické nádoby a drobné bronzové ozdoby (součásti náhrdelníků, prsteny, náramky). Pro narušení hrobů nelze pevně stanovit původní počet těchto předmětů v hrobech, ale předpokládáme, že se pohyboval v rámci jednotek. Výjimkou byl bohatý hrob, který se podařilo zachytit neporušený. Ve velké zásobnici obsahoval vlastní pohřeb s 12 nádobami (mísy, šálky, amfory) a množství bronzových spirálek z náhrdelníku, prsteny, 2 náramky, zlomek jehlice a zvířecí kost. Urna byla přikryta mísou a obložena dalšími 6 nádobami.
Četné objekty slezské fáze KLPP tvořily více či méně výrazné skupiny. Patrné jsou možné maznicové a uhlíkové vrstvy ve výplni objektů, které snad dovolují uvažovat o požárech.
Pro poznání laténské osady přibyly další dvě polozemnice. Okolo jedné z nich byly dokumentovány kamenné dlážděné plochy.
Sondážními pracemi na polích západně od výzkumu byl prověřen rozsah opevnění římského tábora, které identifikovaly i třetí, západní stranu. Rozsah tábora je nyní doložen an ploše 29,5 ha. Ve výplni příkopu byly doložena vrstva kostí těsně nade dnem. V různých místech bylo nalezeno několik střepů keramiky tzv. terra siggilata, původem z středogalských a porýnských dílen, a také cvočky římských vojenských bot.
Vytvořil(a) M.Daňhel v 11:28, 11. 11. 2009